Základním pravidlem jsou malé, ale časté a pravidelné porce jídla, protože velké množství najednou unavuje a zaměstnává organismus více, než je nutné. Proto je nutné dodržovat tři hlavní jídla denně plus dvě až tři svačiny mezi nimi. Snídaně by neměla být opomíjena. Stejně jako frekvence je důležité složení stravy. Většinou se udává, že by celých 40% mělo zabírat pečivo, cereálie, těstoviny a rýže, 35% je vymezeno pro zeleninu a ovoce, 20% pak pro mléčné výrobky, maso, drůbež, ryby, vejce. Zbylých 5% zůstává na tuky, sladkosti, kterým se nevyhýbáme, ale nedominují. Některé složky totiž jdou z jídla odstranit těžko, ale lze je snížit na nezbytné minimum.

Změna strvovacích návyků při onemocnění nemusí být drastickým zásahem do našeho života. stačí si jenom sestavit seznam běžně používaných surovin a odstranit z nich ty, které jsou příliš tučné, chemicky konzerrvované, smažené, překořeněné a prostě vybočují ze zásad přírodní stravy. Je dobré vyhýbat se polotovarům a minutovým jídlům (z prášku), kde je nejasná příprava a kvalita surovin, nehledě na konzervační látky, které omáčku v prášku udrží v práškovém stavu dlouhé měsíce.Máte ale pravdu, pokud říkáte, že pokud bychom odstranili všechny tyto tzv. nezdravé věci, byl by náš jídelníček opravdu chudý. Proto si s již vytvořeným seznamem v klidu sedněte a hrejte si tak dlouho, dokud nenajdete dostatečně vhodné komponenty. není to těžké, jelikož na dnešním trhu jsou tyto alternativy hojně zastoupeny.

Chléb a pečivo má již široký sortiment svých celozrnných obdob. Ve většině případů jsou tmavé rohlíky či housky s různými semínky na vrchu a vyrobené z různých druhů mouky daleko chutnější, než klasické bílé. Dají se dobře kombinovat s cereálními křehkými chleby, vločkami, kukuřičnými lupínky a dalšími výrobky z této řady. Častou přílohou k jídlu jsou těstoviny. Nemusíme užívat zrovna ty s největším množstvím vajec, když ty bez vaječné jsou téměř k nerozeznání. Rýže, brambory, čočka, hrách čí fazole jsou jako přílohy bez diskuze. Mělim bysme však zapomenout ochucovat tyto přílohy máslem, smaženou cibulkou nebo vůbec překořeněné. mléčné výrobky jsou nezastupitelnou složkou a neměly by chybět na stole žádný den. pochopitelně vynecháme máslo, ale jogurt, tvaroh, sýry, podmáslí atd. jsou výbornou svačinou. Než si odvyknete máslu, je dobrou náhradou rostlinné margaríny s nízkým obsahem cholesterolu a tuku.Nehledě na to, že zároveň s nimi se nám daří do těla vnést i další užotečné věci, které by se nám samotné polykaly jenom obtížně, jako jsou obilné klíčky, vločky a taktéž zmiňované cereální výrobky. většinou jsou to potraviny dost suché a někdy tuhé, jejich kladem je však vysoký obsah skupiny vitamínu B a vlákniny. Pochopitelně se vyhýbáme těm mléčným výrobkům k jejihž výrobě bylo užito chemické konzervace, jako je to u většiny zahraničních výrobku. na tento fakt nás upozorní již jen neúměrně dlouhá doba spotřeby. Mléko není ani dnes problém sehnat čerstvě nadojené i ve větších městech s potřebnými zkouškami zaručujícími jeho zdravotní nezávadnost. Jeho chuťové vlastnosti jsou neporovnatelné s mlékem "z krabice". Zvláštní kapitolou je majonéza. sice je na trhu její light varianta, ale i tak zůstává mojonézou. Zkuste udělat bramborový nebo jiný salát z jogurtu. Možná budete mile překvapeni. v masných výrobcích přeci jenomnarazíme a dojdeme k tomu, že některé potraviny budeme muset přeci jenom vynechat. jsou to salámy, paštiky, klobásy a vůbec tyto pochoutky z mletého masa pro jejich vysoký obsah kořenících směsí a solí. Hovězí a vepřové maso by mělo ustoupit drůběžímu a rybímu. ani vnitřnosti by neměli být mezi prvními, ale vyhýbat bysme se neměli ničemu. Stejně jako na druhu masa záleží na jeho úpravě. když sebelepší plátek usmažíte na sádle jsme tam, kde jsme byli. nejlépe je grilovat, dusit  a vařit ve vodě. pokud smažit, tak na pánvi s nepřilnavým povrchem, aby bylo potřeba co nejméně tuku. A když už tuk, tak rostlinný.

Vajec se nemusíme bát, ale nic se nemá přehánět, aby se nepřidružili zdravotní problémy s vysokým cholesterolem. Pokud se nelze vyhnout použití tuku, je dobré používat rostlinné, jak už bylo řečeno u smažení. Kvalitnější jsou ty mechanicky lisované, než chemicky extrudované. Například olivový olej je jedním z nejlepších. Zeleninu a ovoce je nejlépe konzumovat čerstvé, ale ani nakládáním neztrácí všechna plus. U žádného jídla by neměla chybět zeleninová obloha, salát, kompot. mnohdy se dá využívat jako koření, což je případ česneku, cibule, pórku, kořenové zeleniny ale i některé listové. Dalšího koření už je pak třeba velice málo.

Takto složená strava má ještě jeden skrytý půvab atím jsou vitamíny, které jsou velmi důležité pro každého tmavé pečivo, listová zelenina, rybí maso, obilné klíčky a vůbec cereální výrobky obsahují skupinu vitamínů B tak důležitou při RSM. Jsou to vitamíny odpovědné za stav nervstva. Další klady této stravy jsou minerály, kyseliny a stopové prvky, které udržují náš metabolismus, imunitu a celý organismus v patřičném chodu. Povzbuzují tělo k rychlé regeneraci, zpomalují proces stárnutí a blahodárně působí na psychiku. Tato strava rovněž nezatěžuje a nevyčerpává metabolické orgány, protože neobsahuje těžko stravitelné tuky.

Dnes najdeme na každém obalu výrobku jeho složení, což nám pomůže lépe se orientovat při hledání jeho prospěšnějších a zdravějších variant. Zpočátku strávíte v obchodě delší čas čtením složení, ale postupem času si navyknete na ten "svůj" sortiment, nad nímž už nebudete dumat.